Psaní jako útěk

2. srpna 2014 v 18:44 | Chica con sueños |  De mi vida
Untitled

Každý by měl mít v životě něco, co pomůže zapomenout na něco škaredého nebo něco, co ho těší. Pro někoho je to několikahodinové poslouchání písniček, pro jiného procházka nebo pro takové jako jsem já, je tu psaní. Ke psaní jsem se dostala díky dědovi. Když mi bylo 9 let, byla jsem u něj se sestřenkou a protože náš děda je takový, že si s námi vždycky rád hrál a povídal, tak nám dal jednou soutěž - napište z hlavy pohádku.
Tehdy jsem nevěděla o čem psát a ve chvíli, kdy sesterčina propiska vesele lítala po papíře, já hledala inspiraci. Nakonec jsem napsala na stránku krátkou pohádku, která byla o třech kamarádech.
Děda mě za ni tenkrát pochválil a já si tehdy řekla, že ta pohádka není vůbec špatná. Vzala jsem si čistý list a začala jsem to psát znovu a jinak...


BEAUTY UNDEFINED

Takhle jsem se ke psaní dostala já. Když mi bylo 9 let, psala jsem jen pohádky, strašidelné příběhy. Když jsem byla starší, zaměřila jsem se na psaní příběhů se složitějším příběhem, které vždy skončili strašně zamotaně. Tahle láska ke psaní mi vydřžela dodnes. Nebubu se tady chlubit, kolik sešitů a papírů jsem popsala, protože to nebyly žádné romány. Já to měla tak, že když jsem na psaní dostala chuť, psala jsem. Někdy mi pauza vydržela i půl roku. Půl roku jsem se obešla bez psaní.

Můj úplně nejdelší příběh, který dodnes (bohužel) existuje, má ve Wordu něco přes 130 stran. A jmenuje se Nekonečný příběh. V té době, kdy jsem ho psala, jsem byla na základce a můj obrovský idol byl (pořád je) Johnny Depp. Vymyslela jsem děj, charakteristiku postav. Z Vanessy jsem udělala alkoholičku a drogovou závislačku, z Johnnyho neodolatelného přítele, který se zamiluje do Lucy. Ten příběh, když si ho někdy čtu, musím se tomu smát. Nedává to smysl, nemá to pointu. Nemá to nic. Ale byl to můj úplně první nejdelší příběh, na který jsem byla během toho psaní, neskutečně pyšná.

V létě roku 2013 jsem začala psát nový příběh s názvem Triangle. Ten můžete najít i tady na blogu. A na tomto příběhu si dávám sakra záležet, aby byl povedený :))

Co pro mě znamená psaní?
Únik. Útěk z reality, odreagování... psaní je pro mě, když si můžu vymyslet postavu, vcítit se do života postavy, dát do příběhu to, po čem já toužím tak, aby to nebylo tak moc čitelné. Psaní je úžasný způsob, jak se naučit plno věcí, jak se naučit psát čárky, jak se naučit pracovat s Wordem a jak dělat něco, co je užitečné. Zkuste si někdy s nejlepší kamarádkou lehnout do postele, každá s vlastním notebookem a psát si navzájem příběh. Opravdu, je to i způsob, jak zabít nudný večer nebo si nějak obohatit den.

words | Tumblr

Co mi dává psaní?
Možnost stát se v příběhu tím, kým bych jednou chtěla být. Jedna z největších výhod psaní je ta, že vaši hlavní postavu můžete dát na místo, kde byste rádi žili, můžete ji dát partnera, kterého byste jednou chtěli a psát o životě, který byste chtěli.

Jak začít se psaním?
Když si já vzpomenu na své začátky, nejraději bych je vymazala. Učila jsem se na psaní stupidních pohádek, příběhů bez nějaké pointy. Myslím, že nejlepším soudcem je právě nejlepší kamarádka, nebo někdo kdo vám doopravdy řekne, co si o tom příběhu myslí. Jak by to upravil, co by dal pryč, co si o tom myslí. Každý začne jako začátečník a kdoví, kam to jednou může dotáhnout.

Co ty a psaní? Napsal/a jsi někdy něco? :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bowlerhat bowlerhat | Web | 2. srpna 2014 v 19:56 | Reagovat

měla jsi úžasného dědu :-) já se k psaní dostala přes kamarádku,která ráda píše fan fiction, společně jsme na jedné povídce dělaly a bylo to prostě úžasné (po čase si říkám, že ta povídka taky vlastně stála za prd :-D)

2 Daisy Daisy | Web | 2. srpna 2014 v 20:15 | Reagovat

Já jsem vždycky měla nejlepší slohovky a nejlepší básničky, ale nikdy jsem nic nepsala pro sebe. Možná jednou nějakou povídku, když mi bylo 13 o nešťastné lásce

3 DIYLenka DIYLenka | Web | 2. srpna 2014 v 20:54 | Reagovat

ja som často písala pre seba , iba som sa bála že to niekto na papiery na nájde a pochopí to o kom píšem , tak som jedneho času písala do Wordu a ukladala som si to (y):)

4 Andie Andie | Web | 2. srpna 2014 v 20:58 | Reagovat

je hezké, že máš v psaní takový únik z reality :) já bohužel nemám fantazii, třeba slohy mě baví a celkem mi i jdou, ale jakmile mám napsat něco delšího, po pár stránkách nevím, jak dál .. ale taky se mi líbilo to, že postavě můžu dát vlastnosti, jaké jsem vždy chtěla mít a podobně :)
jinak už je mi dobře, tak doufám, že to nic vážného nebylo :D

5 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 2. srpna 2014 v 21:26 | Reagovat

dneska jsem si tu oslavu po pravdě i užila!:) jinak teda držím ti hodně palce v tom ať se posuneš ve psaní dál a ať jednou něco uplně užasného třeba i vydáš:) kdo ví, co se kdy stane. Jinak přesně jak si řekla..do psaní příběhu si každý vkládá svou fantazii,své přání, své myšlenky a to co by chtěli dělat a kde bydlet. Prostě svoje představy..a myslím, že o tom to vlastně i je:) tybrďo 130 stran:O tak to klobouk dolů! fandím ti, a myslím si, že ty příběhy musí být prostě super...lavně ten Triangle..jen ten název mě prostě už poutá :O

6 Marillee Marillee | E-mail | Web | 2. srpna 2014 v 21:27 | Reagovat

Jóóó, sice jsem nepsala tolik jako ty, ale taky jsem se párkrát pokusila. Poprvé někdy v 10 letech do starého linkovaného A4 bloku s tvrdými deskami. Pamatuju se, že jsem se probudila ze snu, který jakoby byl vytržený z nějakýho super příběhu. A od tý doby mám chuť něco psát. Sice jsem to dotáhla maximálně na 12 stran ve wordu, ale taky to na mě mělo stejný účinky, jak jsi sama popsala už výše. :-)

7 Foxie Foxie | E-mail | Web | 2. srpna 2014 v 21:28 | Reagovat

Taky píšu... a je to vášeň. Pro mě aspoň určitě. Píšu, co se mi honí hlavou, a ačkoliv pointa toho všeho je veliká, bojím se, že jí ostatní neuvidí, nepochopí... Nýbrž i tak pokračují moje prsty klávesiční tanec. :)

8 Kubi Kubi | Web | 2. srpna 2014 v 21:40 | Reagovat

Psání je super, taky mě to někdy hodně baví!:) Bohužel já u toho většinou nikdy nevydržím, taky jsem na blog přidala pár svých příběhů a jen jeden je dokončený! Styď se, Kubi! xD Jinak jsi o tom napsala skvělý článek!:)
Já to stahuji na ulož.to a pohoda:)

9 Anne Anne | Web | 2. srpna 2014 v 21:55 | Reagovat

Když jsem byla malá, tak jsem já i můj bráška psali "knížky" do linkovaných sešitů. :D Pak jsme si oba založili (první) blog a tam jsem psala svůj první velký příběh. Ten blog pořád existuje a nedávno jsem si ten příběh četla, no, není zas tak špatný. Vlastně se mi celkem líbí :D I teď si pro sebe píšu příběh. Často píšu i jednotlivé listy, vypisuju se když mám vztek, ale i když jsem šťastná :) Až teď mi došlo, jakou hodnotu pro mě psaní má ♥

10 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 2. srpna 2014 v 22:02 | Reagovat

U nás v rodině jsem neobjevila nikoho, kdo by se věnoval psaní. Jen můj děda hezky kreslil. Osobně jsem se k psaní dostala nejblíže na ve škole při psaní slohových prací. Myslím, že víc mě popostrčily roky strávené na blogu. Nemůžu říct, že bych byla nějaký spisovatel. Někdy se mi prostě zadaří a jindy je to naprostý propadák. Ale to mě od mých amatérských kousků neodradí. :)

11 Romi Romi | Web | 2. srpna 2014 v 23:06 | Reagovat

pekne napsaný článek :)

12 Perrie Perrie | Web | 3. srpna 2014 v 8:31 | Reagovat

130 stránek? wow. To je fakt dost :) nemyslím si, že to je zas tak špatný. Příběhy s touhle tématikou mám ráda, jsou zajímavé.
No ani já sama pořádně nevím :D Vyrábí se z vaječných bílků a třeba příchut mexiko může sloužit jako náhrada masa :) merunka je spíše taková sladká svačinka :)

13 Sabí:3 Sabí:3 | Web | 3. srpna 2014 v 11:25 | Reagovat

já psala, když sem byla malá povídky na blog, ježiškoty
a jinak souhlasím,že každý musí mít něco. to já miluju hokej, jsem ujetá do hokeje . úplná fanatička :) s tím,že nemůžu chybět na každém zápase, prožívám to jako nikdo atd....
užasný článek♡♡ je fajn,že ses takhle dostlaa ke psaní

14 Ilyya Lay Ilyya Lay | Web | 3. srpna 2014 v 12:41 | Reagovat

To já taky právě :D. Proto se děsím toho jak budou za chvíli vypadat:D
Já sem taky psala hodně příběhů a sem tam nějaké ty povídky. Některé se mi docela povedly (se musim pochlubit :D). Taky sem psala "knížku" ale vždycky sem skončila u třetí kapitoly. Na nějaké to dlouhé psaní teda nejsem ale nějakou tu povídku si vystřihnu kolikrát i teď.)

15 Narween Black Narween Black | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 12:47 | Reagovat

Toto sú moje začiatky. Tento blog je prvé čo som kedy písala :D Moc nepíšem poviedky, príbehy a tak (skúšala som to ale nejako ma to zatiaľ nebaví, možno neskôr) Mojou parketou sú skôr úvahy, výkecy, myšlienky a rôzne takmer psychadelické veci :) pekný článok mimochodom...

16 Lola-J Lola-J | Web | 3. srpna 2014 v 12:49 | Reagovat

Skvělý článek! :) Vidím to stejně, psaní je prostě relax, činnost, u které se odreaguješ. To je super, že jsi tolik začala psát už v 9! Já občas psala nějaké příběhy, ale nechávám si je jen pro sebe. :D Tak hodně štěstí s psaním, i dál! :)

17 steel32 steel32 | Web | 3. srpna 2014 v 13:39 | Reagovat

páni, 130 stran :O
ale závidím ti, že u psaní vydržíš :D já vždycky něco rozepíšu a pak rozepíšu něco dalšího a tak furt dokola :( :D

18 Melissa Melissa | Web | 3. srpna 2014 v 14:02 | Reagovat

To je super,že jsi zpátky:)!Docela mi tvůj blog chyběl,patřil mezi mé oblíbené:)Jinak co se týká psaní,naprosto ti rozumím.Psaní je úžasná věc:)Vždycky jsem měla ráda sloh a moje slohové práce patřily pokaždé mezi nejdelší.Píšu už od školy a posledních pár let se tomu věnuji opravdu hodně.Nejvíc píšu erotickou literaturu:)Tak doufám,že z blogu zase brzy nezmizíš:)!

19 Markét. :) Markét. :) | Web | 3. srpna 2014 v 19:38 | Reagovat

Já na to psaní bohužel nejsem, ale ráda si zase vždycky něco přečtu :-))

20 darthnellr darthnellr | Web | 3. srpna 2014 v 20:48 | Reagovat

Furt s něčím začínám, různý ,,paměti :D:D Krátký povídky a nejvíc romány.. Trošku fantazie s robotama a mimozemšťanama :D:D

21 Ellaria Ellaria | Web | 3. srpna 2014 v 23:59 | Reagovat

Psaní je úžasné odreagování - ať už píšeš/vymýšlíš příběhy, anebo se jen zkrátka vypisuješ z nějakých dojmů, pocitů - to je ten důvod, proč si tolik lidé vede deníky, ať už v papírové, anebo dnes internetové podobě, protože když to napíšeš na papír, tak se ti uleví, alespoň trochu to ze sebe dostaneš a když si to třeba přečteš zpětně, tak na tom můžeš i získat... :-)

22 C. C. | Web | 4. srpna 2014 v 10:57 | Reagovat

Skvelý článok!
Písanie je naozaj skvelé na odreagovanie sa a vypustenie všetkých svojich myšlienok, ktoré nechceš povedať. Ja celkom často otvorím word a píšem tam všetko čo ma ťaží, alebo napadne.. a potom to zmažem.

23 monbella monbella | Web | 4. srpna 2014 v 11:13 | Reagovat

Jé taky jsem hodně psala, ale s nástupem na střední jsem přestala :) Spíš mě teď baví básničky :D :)

24 Erička Erička | Web | 4. srpna 2014 v 15:42 | Reagovat

Já si píšu akorát deník, co zažiju a ták :) Psát příběhy a pohádky to jsem ještě ani nezkoušela, co je dost divný, protože mamča na to talent má, já asi ne, když mě to neláká :D

25 alfalfa alfalfa | Web | 4. srpna 2014 v 17:33 | Reagovat

Od malička vravím, že sa raz chcem stať spisovateľkou. Veľmi rada píšem, niekedy častejšie, inokedy (ako ty píšeš) ma chuť k písaniu na nejakú dobu opustí. A svojho sna stať sa spisovateľkou sa nechcem vzdať. Uvidíme čo prinesie čas :) Držím palce s písaním.

26 saorisse saorisse | Web | 4. srpna 2014 v 20:24 | Reagovat

Joj, vlastně si nevzpomínám, jestli jsem napsala první příběh nebo básničku, ale jako malá jsem byla hodně tvořivá, v pubertě ještě víc - to jsem si pro sebe ještě skládala texty k písním...(mám to po mamce, která taky píše...)ale...pak jsem se na to nějak vykašlala...a už kromě deníčků nepíšu skoro vůbec...připadá mi, jako bych se v tom změnila...dřív jsem se do psaní dokázala maximálně položit a teď už jen málokdy...mám při tom potřebu pospíchat a co nejrychleji to dokončit...hrozně to odflakuju...nevim, co se se mnou stalo...

27 myred myred | Web | 4. srpna 2014 v 20:50 | Reagovat

Je úplně jedno, na čem si začala, koukni, kam si se dostala. :) Já si vlastně ani nepamatuju, jak jsem se k psaní dostala já. Pamatuju si, jak jsem měla takovej ten sešit s těma kreslenejma pásma a psala jsem do něho příběh psích kamarádů. :D Vím, trapný, ale takové moje začátky byly. :) Neříkám, že teď je ze mě spisovatelka, pořád  se ještě učím. ;)

28 malaika-hatia malaika-hatia | Web | 5. srpna 2014 v 10:59 | Reagovat

Ty začátky jsou stejně vždycky nejhezčí. :) To bude krásný, až vydáš svou první knížku a něco podobného bude třeba k přečtení na deskách.. :)

29 Lucy0077 (lucy0077blog.cz) - Fashion blog Lucy0077 (lucy0077blog.cz) - Fashion blog | Web | 5. srpna 2014 v 22:19 | Reagovat

chtěla jsem si sepsat knihu o mém životě :) ale myslím si že to se asi už nestane nevím už mě to asi ani nějak neláká :) . Mám problém s češtinou a s čárkama a jak nechodím do školy je to se mnou horší a horší .

30 Denia Denia | Web | 7. srpna 2014 v 11:39 | Reagovat

Teda! 130 stránek ve Wordu, to tě obdivuju, Moje příběhy většinou začínaly s vervou a končily tak na 30.stránce Wordu. Je pravda, že jsem spíše psala kapitolové fanfiction na Harryho Pottera, to mě dost bralo, ale u origoš tvorby jsem se většinou sekla. Měla jsem pocit, že mám ještě málo zkušeností, nevěděla jsem, jak by moje postavy mohly na danou situaci reagovat. Nejvíce mi asi jdou úvahy a psaní, co se týče pocitů, ale na delší příběh z hlavy si netroufám.
Psaní je ale pro mě taky únik. Někdy stačí blbý den ve škole, nálada na nic nebo cokoli a psaní je mým nejlepším kamarádem :).

31 saorisse saorisse | Web | 8. srpna 2014 v 21:43 | Reagovat

Ahojik, nominovala jsem tě do Liebster award tagu..ale je na tobě, jestli se do toho budeš chtít pustit. :)

32 Dollie Dollie | Web | 10. srpna 2014 v 23:13 | Reagovat

tiež písanie zbožňujem ale ani nie tak písanie nejakých príbehov skôr denníček a články na rôzne témy.. denníček mi vždy pomôže sa vypísať z problémov či uvedomiť si aké mám vlastne skvelé obdobie :) .. príbeh som písala len raz asi 3 roky do zadu mám ho tuším ešte na blogu v osobitnej rubrike a vtedy ma to hrozne bralo dnes mi príde že na to nemám fantáziu :D ale možno že raz niečo opäť skúsim ktovie :)

33 Dollie Dollie | Web | 10. srpna 2014 v 23:13 | Reagovat

tiež písanie zbožňujem ale ani nie tak písanie nejakých príbehov skôr denníček a články na rôzne témy.. denníček mi vždy pomôže sa vypísať z problémov či uvedomiť si aké mám vlastne skvelé obdobie :) .. príbeh som písala len raz asi 3 roky do zadu mám ho tuším ešte na blogu v osobitnej rubrike a vtedy ma to hrozne bralo dnes mi príde že na to nemám fantáziu :D ale možno že raz niečo opäť skúsim ktovie :)

34 Holy Holy | Web | 11. srpna 2014 v 2:47 | Reagovat

nadherný článek :)
Johny Depp byl a je skvělej! :D
já jsem se k psaní dostala přes kamarádku taky asi v 9..Psali sme příběhy a pak si je davali číst a vždycky sme se tomu hrozně smáli.. v tu chvíli se to ve mě zlomilo, o 2 roky později jsem měla svuj prvni blog :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama